V Protonovém centru bylo protonovou radioterapií léčeno více než 30 pacientů s thymomem nebo thymickým karcinomem. V naprosté většině případů šlo o adjuvantní léčbu, tedy ozáření po předchozím chirurgickém odstranění nádoru. Právě chirurgie zůstává základním krokem v léčbě těchto diagnóz a protonová terapie se následně využívá v případech nekompletní resekce, vyššího stádia onemocnění nebo u agresivních thymických karcinomů. Část pacientů je do Protonového centra odesílána přímo z chirurgických nebo radiačně-onkologických pracovišť, a to na základě doporučení multidisciplinárních týmů, které rozhodují o optimální léčebné strategii.
Vzhledem k anatomické lokalizaci thymu v předním mediastinu, tedy v bezprostřední blízkosti životně důležitých struktur, jako jsou plíce, srdce, jícen a mícha, má protonová terapie významnou výhodu díky své schopnosti přesně cílit nádorové ložisko a zároveň minimalizovat dávku záření do okolních zdravých tkání. Zvláště u pacientů s dobrou prognózou, kteří se mohou dožít pozdních nežádoucích účinků léčby (například kardiotoxicity nebo snížení plicní funkce), představuje protonová terapie bezpečnější variantu oproti fotonovému ozáření. Z tohoto důvodu je protonová terapie doporučována i v mezinárodních guidelines (např. NCCN) jako preferovaná modalita.
Léčba v PTC probíhá ambulantně, obvykle pět dní v týdnu po dobu 6–7 týdnů. Před jejím zahájením pacient absolvuje simulační CT vyšetření s případným podáním kontrastní látky, které slouží k přesnému naplánování ozáření.
V Protonovém centru jsou thymomy ozařovány výhradně v režimu normofrakcionace. Použité dávky se liší podle rozsahu onemocnění a chirurgického výsledku:
U thymických karcinomů je doporučovaná dávka rovněž 70 CGE/35 frakcí, přičemž celkový režim léčby se v těchto případech často přibližuje standardům používaným u nemalobuněčného karcinomu plic. Volba konkrétního postupu (včetně konkomitantní chemoradioterapie) závisí na operabilitě, biologii nádoru a celkovém klinickém kontextu. Podrobnosti se řídí platnými klinickými protokoly pro plicní malignity.
Samotná léčba je obecně velmi dobře tolerována, přičemž akutní nežádoucí účinky bývají mírné a přechodné. Patří mezi ně zarudnutí nebo podráždění kůže, lehký kašel, bolest při polykání nebo únava. Všechny tyto obtíže zpravidla během několika týdnů po ukončení léčby odezní.
Při současném kouření nebo nedodržování režimových opatření mohou být tyto reakce výraznější.
Je však důležité zdůraznit, že díky přesnému dávkování protonového svazku je výskyt těchto komplikací podstatně nižší než u fotonové radioterapie.
Dosavadní zkušenosti v PTC potvrzují nejen velmi dobrou toleranci léčby, ale také příznivé klinické výsledky. Lékařský tým pravidelně sleduje i pozdní účinky – například pomocí kontrolních spirometrických vyšetření. Ty ukazují, že i několik let po ukončení protonové léčby si většina pacientů udržuje výbornou funkční kapacitu plic. U všech doposud sledovaných pacientů nebyly zaznamenány významné pozdní komplikace. I proto je protonová radioterapie thymomu a thymického karcinomu považována za velmi efektivní a zároveň šetrnou součást komplexní onkologické péče.
Kniha k zakoupení prostřednictvím odkazu níže.
