Maligní lymfomy paří k nádorům vysoce citlivým k léčbě zářením. Léčba zářením je většinou doporučena jako léčba doplňková po předchozí systémové léčbě (chemoterapii, biologické léčbě). Bývá cílena na oblasti s největším rizikem selhání (místa původního zjevného postižení, vstupně objemné nádory). Vzhledem k výborné účinnosti radioterapie nebývá nutné užití dávek záření, které překračují toleranční limity okolních tkání. Problematika ozařování maligních lymfomů spočívá ve většině případů v redukci dávky na okolní rizikové orgány. Z dlouhodobého hlediska pacienty po léčbě ohrožuje zejména vývoj sekundárních malignit a kardiovaskulárních onemocnění.
Bylo potvrzeno několika studiemi, že protonová radioterapie signifikantně snižuje radiační zátěž rizikových orgánů. Protonová radioterapie by měla být proto zvažována u vybraných pacientů, u nichž je schopná významně snížit dávky na rizikové struktury.
PTC se zaměřuje především na vysoce rizikové skupiny, u nichž je profit protonové terapie nejvyšší a je dostatečně prokázán. Jsou to:
Obrázek fotonového a protonového plánu, kde je patrná dávková distribuce pro jednotlivé orgány.
Význam protonové radioterapie potvrzuje dosud největší publikovaný soubor pacientů s mediastinálním Hodgkinovým lymfomem léčených protonovou terapií prezentovaný v odborném časopise Radiotherapy & Oncology v roce 2025 (DOI: 10.1016/j.radonc.2025.110931).
Studie zahrnovala 162 pacientů s mediastinálním Hodgkinovým lymfomem, kteří byli léčeni v období let 2013 až 2020 metodou pencil beam scanning (PBS). Ve více než 90 % případů byla terapie podána v režimu deep inspiration breath hold (DIBH) s cílem minimalizovat dávku na okolní zdravé tkáně. Medián sledování činil 59 měsíců.
Léčba vedla k vynikajícím výsledkům: přežití bez relapsu (DFS) dosáhlo 95,1 %, celkové přežití (OS) bylo 98,8 % a lokální kontrola (LC) rovněž 98,8 %. Tyto údaje potvrzují vysokou účinnost protonové terapie u této diagnózy.
Co se týče toxicity, léčba byla velmi dobře tolerována. Akutní ezofagitida 2. stupně se vyskytla u 10 % pacientů, kožní toxicita 2. stupně u 3 % a plicní toxicita 2. stupně pouze ve 0,6 % případů. Nejčastějším pozdním nežádoucím účinkem byla hypotyreóza 2. stupně, která se objevila u 23 % pacientů. Studie nezaznamenala žádné závažné nebo neočekávané komplikace.
Protonová radioterapie využívající techniku PBS je dobře tolerovaná léčebná metoda, která vykazuje vynikající terapeutické výsledky. Nahrazení standardní fotonové radioterapie protonovou terapií (PBT-PBS) snižuje riziko rozvoje akutních a potenciálně i pozdních toxicit — hlavních faktorů, které v moderní praxi často vedou ke snížení využívání radioterapie. Naše výsledky ukazují, že PBT-PBS v režimu DIBH je dobře tolerovaná léčebná metoda s excelentními terapeutickými výsledky, které jsou minimálně srovnatelné, případně i lepší než výsledky publikované ve studiích s fotonovou radioterapií (1,2,3)
Velkou skupinu pacientů indikovaných k radioterapii pro lymfom tvoří pacienti s velmi dobrou dlouhodobou prognózou. Tito pacienti by měli být léčeni s vědomím dlouhodobých rizik onkologické terapie. Patří sem zejména mladí pacienti s Hodgkinovým lymfomem a prognosticky příznivým B-non Hodgkinovým lymfomem (především agresivní podtypy difúzní velkobuněčný B-lymfom, primární mediastinální B-lymfom). Pro tyto pacienty by neměl být užíván přístup ,,limitních dávek“, měla by být vždy zvážena nejméně zatěžující technika radioterapie. Největším přínosem bývá protonová terapie pro oblast mediastina. V roce 2018 bylo publikováno doporučení International Lymphoma Radiation Oncology Group (ILROG) pro protonovou radioterapii dospělých s mediastinální lokalizací lymfomu. Proton therapy for adults with mediastinal lymphomas: the International Lymphoma Radiation Oncology Group guidelines. Byli zde identifikováni pacienti, kteří mají maximální benefit z protonové RT.
Méně početnou skupinu tvoří pacienti s refrakterními či relabujícími lymfomy s lokalizovaným postižením, nejčastěji objemným nálezem v mediastinu: Rates of Toxicity and Outcomes After Mediastinal Proton Therapy For Relapsed/Refractory Lymphoma. Zde bývá kvůli věší agresivitě onemocnění nutné navýšit celkovou dávku záření a standardní fotonová radioterapie je zatížena velkým rizikem postradiačních komplikací. Protonovou radioterapii je v této situaci možné užít jako samostatnou kurativní metodu nebo jako ,,debulking“ (zmenšení nádorové masy) před plánovanou další systémovou léčbou (například allogenní transplantací). Pro část nemocných tak může být protonová radioterapie součástí kurativního léčebného přístupu v situacích, které byly dříve považovány za ,,inkurabilní“.
V podobné indikaci pak můžeme protonovou radioterapii doporučit pro opakované ozáření, kdy jsou již rizikové orgány zatíženy dávkou z předchozí radioterapie. I zde je možné při limitovaném postižení dosáhnout dlouhodobé kontroly onemocnění.
Kniha k zakoupení prostřednictvím odkazu níže.
