Maligní lymfomy paří k nádorům vysoce citlivým k léčbě zářením. Léčba zářením je většinou doporučena jako léčba doplňková po předchozí systémové léčbě (chemoterapii, biologické léčbě). Bývá cílena na oblasti s největším rizikem selhání (místa původního zjevného postižení, vstupně objemné nádory). Vzhledem k výborné účinnosti radioterapie nebývá nutné užití dávek záření, které překračují toleranční limity okolních tkání. Problematika ozařování maligních lymfomů spočívá ve většině případů v redukci dávky na okolní rizikové orgány. Z dlouhodobého hlediska pacienty po léčbě ohrožuje zejména vývoj sekundárních malignit a kardiovaskulárních onemocnění.
Bylo potvrzeno 14 studiemi, že protonová radioterapie signifikantně snižuje radiační zátěž rizikových orgánů. Protonová radioterapie by měla být proto zvažována u vybraných pacientů, u nichž je schopná významně snížit dávky na rizikové struktury.
PTC se zaměřuje především na vysoce rizikové skupiny, u nichž je profit protonové terapie nejvyšší a je dostatečně prokázán. Jsou to:
Obrázek fotonového a protonového plánu, kde je patrná dávková distribuce pro jednotlivé orgány.
Velkou skupinu pacientů indikovaných k radioterapii pro lymfom tvoří pacienti s velmi dobrou dlouhodobou prognózou. Tito pacienti by měli být léčeni s vědomím dlouhodobých rizik onkologické terapie. Patří sem zejména mladí pacienti s Hodgkinovým lymfomem a prognosticky příznivým B-non Hodgkinovým lymfomem (především agresivní podtypy difúzní velkobuněčný B-lymfom, primární mediastinální B-lymfom). Pro tyto pacienty by neměl být užíván přístup ,,limitních dávek“, měla by být vždy zvážena nejméně zatěžující technika radioterapie. Největším přínosem bývá protonová terapie pro oblast mediastina. V roce 2018 bylo publikováno doporučení International Lymphoma Radiation Oncology Group (ILROG) pro protonovou radioterapii dospělých s mediastinální lokalizací lymfomu. Proton therapy for adults with mediastinal lymphomas: the International Lymphoma Radiation Oncology Group guidelines. Byli zde identifikováni pacienti, kteří mají maximální benefit z protonové RT.
Méně početnou skupinu tvoří pacienti s refrakterními či relabujícími lymfomy s lokalizovaným postižením, nejčastěji objemným nálezem v mediastinu: Rates of Toxicity and Outcomes After Mediastinal Proton Therapy For Relapsed/Refractory Lymphoma. Zde bývá kvůli věší agresivitě onemocnění nutné navýšit celkovou dávku záření a standardní fotonová radioterapie je zatížena velkým rizikem postradiačních komplikací. Protonovou radioterapii je v této situaci možné užít jako samostatnou kurativní metodu nebo jako ,,debulking“ (zmenšení nádorové masy) před plánovanou další systémovou léčbou (například allogenní transplantací). Pro část nemocných tak může být protonová radioterapie součástí kurativního léčebného přístupu v situacích, které byly dříve považovány za ,,inkurabilní“.
V podobné indikaci pak můžeme protonovou radioterapii doporučit pro opakované ozáření, kdy jsou již rizikové orgány zatíženy dávkou z předchozí radioterapie. I zde je možné při limitovaném postižení dosáhnout dlouhodobé kontroly onemocnění.
Odkaz: (Hull MC, Morris CG, Pepine CJ et al. Valvular dysfunction and carotid, subclavian, and coronary artery disease in survivors of hodgkin lymphoma treated with radiation therapy. JAMA. 2003; 290 (21): 2831-7. (Cellai E, Magrini SM, Masala G, et al., The risk of second malignant tumors and its consequences for the presentation: analysis of a series pf 1524 cases consecutively treated at the Florence University Hospital. Int J Radiat Oncol Biol. Phys. 2001;49(5): 1327-37).
Kniha k zakoupení prostřednictvím odkazu níže.
