Konkomitantní chemoradioterapie je standardní modalita léčby karcinomu anu. Onemocnění má vysokou kurabilitu, díky kombinaci rozsáhlého ozařovaného objemu, konkomitantní chemoterapie a celkové dávky záření. Riziko časných i pozdních nežádoucích účinků je ale vysoké. U více než třetiny nemocných se vyvíjí akutní toxicita 3. nebo 4. stupně.
V současné době jsou nemocní s karcinomem anu léčeni technikou IMRT. Nevýhodou této techniky nadále zůstává vysoké zatížení kůže a podkoží, močového měchýře, rektosigmoidea a kliček tenkého střeva. Další nevýhodou je vysoká integrální dávka záření aplikovaná při použití této techniky. Důsledkem je vysoká míra akutní toxicity léčby, zejména akutní kožní reakce, akutní gastrointestinální a genitourinární toxicita, vlivem konkomitantní chemoterapie i toxicita hematologická. Pozdní nežádoucí efekty souvisí převážně s fibrotizací perianální oblasti, třísla a dalších přilehlých tkání. Spočívá v dysfunkci dna pánevního a svěračů, vaginálních stenózách, deformaci a dysfunkci zevních genitálií a obstrukci v tříselné oblasti.
Léčba nádorů anu se v protonových centrech ve světě postupně zavádí. Důvodem je možnost redukovat integrální dávku v celé pánevní oblasti, tzn. zatížení kůže, podkoží, močového měchýře, genitálií, rektosigmatu a tenkého střeva zářením. Dozimetrické studie byly publikovány. Možnost redukce toxicity je významná a to zvláště v konstelaci kdy toxicita je dlouhodobý limitující problém a kdy vývoj technik fotonové radioterapie IMRT přinesl ve srovnání s předchozími technikami 3 DCRT jen malý posun a v některých případech dokonce i zvýšení integrálních dávek.
U nádorů anu ozařujeme 2 objemy technikou SIB (simultánního integrovaného boostu) na 2 dávkových úrovních:
Nároky na dávkové rozložení u dané techniky a geometrická konstelace lze ideálně řešit při dozimetrii protonového záření. Umožňuje se významná redukce dávek na kritické pánevní struktury. Jedná se zejména o redukci dávek na:
Obrázek č. 1: Příklad ozařovacího plánu a dávkové distribuce v pánvi při protonovém a fotonovém ozařování. Je zřejmé, že na zdravou tkáň je při protonové radioterapii aplikována významně nižší nebo nulová dávka.
Tabulka č. 1 Specifikace dávek na jednotlivé struktury/orgány
Orgán v riziku | Specifikace dávky | Dávka IMPT (Gy) | Dávka IMRT (Gy) |
Močový měchýř | Dmean | 13,95 | 37,00 |
Tenké střevo | Dmean | 8,55 | 26,24 |
Bulbus penis | Dmean | 22,92 | 44,39 |
Dmax | 55,52 | 53,54 | |
Colon sigmoideum | Dmean | 18,47 | 38,68 |
Rektum * | Dmean | 44,00 | 43,16 |
Dmax | 54,84 | 54,60 | |
Kostní dřeň v oblasti pánve, sakra a proximální třetiny femorů | Dmean | 18,00 |
>35
|
U nemocných léčených v PTC Praha pozorujeme následující výhody ve srovnání s vlastními zkušenostmi u fotonového ozařování:
Klinická data získaná MUDr. Pavlem Vítkem, Ph.D., MBA na našem pracovišti potvrzují, že protonová radioterapie skutečně naplňuje svůj potenciál v léčbě karcinomu anu. Retrospektivní analýza 62 pacientů léčených technikou PBS IMPT, prezentovaná na mezinárodní konferenci PTCOG 63 a oceněná jako Best Clinics Poster Award, prokázala vynikající klinické výsledky: kompletní regrese nádoru byla dosažena u 93,5 % pacientů, tříleté celkové přežití činilo 88,4 %, přežití bez relapsu 83,1 % a přežití bez kolostomie 93,9 %. Významně nižší byla i míra závažné toxicity – ať už šlo o akutní kožní reakce, gastrointestinální komplikace nebo hematologické nežádoucí účinky, včetně výskytu závažné lymfopenie. Pozdní komplikace (proktitida, perianální stenózy, funkční poruchy) byly vzácné a zpravidla reverzibilní. Tato data potvrzují nejen vysokou účinnost, ale i šetrnost protonové léčby v tomto indikacím náročném nádoru. Protonová radioterapie tak představuje nejen technologický pokrok, ale také klinicky validní a mezinárodně uznávanou alternativu k fotonové léčbě, zejména u pacientů, u nichž je potřeba minimalizovat nežádoucí účinky bez kompromisů v efektivitě.
Kniha k zakoupení prostřednictvím odkazu níže.