Léčba je ambulantní, neinvazivní a nevyžaduje hospitalizaci, což pro většinu pacientů znamená výrazně menší zásah do každodenního života. Před jejím zahájením každý pacient absolvuje komplexní klinické a laboratorní vyšetření, jejichž cílem je posoudit celkový zdravotní stav a funkci ledvin. Následuje série zobrazovacích metod, včetně CT, magnetické rezonance a funkční scintigrafie ledvin, které umožní lékařům přesně zhodnotit rozsah onemocnění a naplánovat individuální postup léčby. Nezbytnou součástí přípravy je také plánovací CT vyšetření v řízeném nádechu (DIBH), v kterém probíhá i samotné ozařování.
Technika řízeného dýchání v hlubokém nádechu (Deep Inspiration Breath Hold, DIBH) slouží ke zvýšení přesnosti a bezpečnosti protonové radioterapie. Při této metodě pacient aktivně zadržuje dech v předem definované hloubce nádechu, čímž se stabilizuje poloha nádoru a okolních orgánů. Dýchací pohyby jsou sledovány speciálním systémem Dyn’R, který pomocí spirometru, náustku a brýlí s vizuální zpětnou vazbou zajišťuje, aby bylo ozáření provedeno jen tehdy, když je pacient ve správné dechové poloze. Tím se minimalizuje riziko ozáření zdravé tkáně a zvyšuje se účinnost léčby. DIBH je pečlivě natrénována před zahájením radioterapie. Více informací o DIBH zde.
Léčba je obecně velmi dobře tolerována a většina pacientů ji zvládá bez větších obtíží. Závažné nežádoucí účinky se objevují jen výjimečně. Během samotné radioterapie se mohou dočasně vyskytnout únava, zažívací potíže, mírná nevolnost, změny krevního obrazu nebo lehké kožní reakce v oblasti ozáření. Tyto projevy zpravidla rychle odezní po skončení léčby. V delším časovém horizontu může dojít ke změnám funkce ozářené ledviny, jako je zánět, zvýšení krevního tlaku či tvorba jizevnaté tkáně, která může ovlivnit její výkon. Vzácně mohou vzniknout komplikace související s močovým traktem (např. častější infekce, zúžení močovodu) nebo kostní a neurologické potíže v oblasti ozáření. Všechny tyto možné reakce jsou důsledně sledovány v rámci pravidelných kontrol po léčbě a v případě potřeby včas řešeny.
Po ukončení léčby pacienti docházejí na pravidelné kontroly, které zahrnují laboratorní testy a zobrazovací vyšetření. V prvních letech se provádí CT břicha každých 6 měsíců, později 1× ročně. Sleduje se i funkce ledvin a celkový onkologický stav.
Protonová radioterapie karcinomu ledviny se podává ve frakcích, jejichž počet a dávka závisí na velikosti nádoru a anatomických poměrech. U menších nádorů o velikosti do 4–5 cm lze zvolit stereotaktický režim s jednorázovou dávkou 26 CGE. V případě větších nádorů, nebo pokud nelze splnit dávková omezení pro okolní orgány (tzv. constraints), se využívá režim 42–48 CGE rozdělený do tří frakcí během tří dnů, případně 40 CGE v pěti frakcích. Nejčastěji používané a standardně doporučované schéma v Protonovém centru je se frakcionace 50 CGE rozdělená do deseti sezení.
Kniha k zakoupení prostřednictvím odkazu níže.
