Protonové centrum (PTC) se aktivně zapojilo do odborného programu 64. výroční konference Particle Therapy Co-Operative Group (PTCOG 64), která se uskutečnila 8.–13. června 2026 ve francouzském Deauville pod mottem „Waves of Innovation: Advancing Particle Therapy Together“.
Odborný program konference ukázal výrazný posun v uvažování o dalším rozvoji částicové radioterapie. Vedle technologického pokroku a zvyšování přesnosti léčby se významná pozornost soustředila na její biologické souvislosti, ochranu imunitního systému a individualizaci léčebných postupů.
PTC do programu přispělo jedním ústním sdělením a pěti vlastními posterovými prezentacemi. Odborníci centra se zároveň podíleli na třech dalších mezinárodních výzkumných projektech vznikajících ve spolupráci s předními evropskými a americkými pracovišti.
Analýza 64 pacientů léčených pomocí PBS IMPT se zaměřila nejen na onkologické výsledky, ale především na pozdní toxicitu a funkční výsledky léčby. Při mediánu sledování 58 měsíců bylo dosaženo kompletní remise u více než 92 % pacientů, pětileté celkové přežití činilo 84,4 % a pětileté přežití bez nutnosti kolostomie 88,8 %. Výsledky současně ukazují, že navzdory dozimetrickým výhodám protonové radioterapie zůstává pozdní toxicita důležitou oblastí dalšího výzkumu.
První klinické zkušenosti PTC s protonovým Total Marrow Irradiation (TMI) představují nový přístup k přípravným režimům před alogenní transplantací krvetvorných buněk. Cílené ozáření kostní dřeně pomocí PBS umožňuje výrazně snížit dávku na zdravé orgány oproti klasickému celotělovému ozáření. První výsledky potvrzují technickou proveditelnost metody i její příznivý bezpečnostní profil.
Výsledky souboru 33 pacientů s thymomy a thymickými karcinomy ukázaly vysokou léčebnou účinnost při velmi nízkých dávkách na srdce, plíce a další mediastinální orgány. Omezení radiační zátěže zdravých tkání je u těchto pacientů mimořádně důležité vzhledem k jejich často dlouhodobému přežití a riziku pozdních kardiopulmonálních komplikací.
Retrospektivní analýza 14 pacientů léčených v letech 2014–2024 ukázala, že protonová radioterapie může u symptomatických nebo progredujících desmoidních tumorů zajistit dlouhodobou lokální kontrolu při příznivém bezpečnostním profilu. Význam této možnosti spočívá zejména v přesném ozáření nádorů uložených v blízkosti anatomicky významných struktur.
Studie 210 pacientů napříč osmi anatomickými lokalitami se zaměřila na faktory ovlivňující pokles lymfocytů během protonové radioterapie. Jedním z nejvýznamnějších parametrů se ukázal rozsah nízkodávkové oblasti (V2 GyE), který může odrážet ozáření cirkulující krve, lymfatických cév a uzlin. Výsledky mohou přispět k vývoji prediktivních modelů a k plánování léčby s větším důrazem na zachování imunitní odpovědi.
Prospektivní studie pacientů s karcinomem jícnu a mediastinálním lymfomem sledovala vztah mezi dozimetrickými parametry a poklesem lymfocytů. Výsledky ukázaly význam rozsahu nízkodávkového ozáření a dávek na kostní dřeň, plíce, srdce či aortu. Práce tak podporuje koncept plánování radioterapie, které vedle klasických rizikových orgánů zohledňuje také struktury důležité pro fungování imunitního systému.
Vedle vlastních prezentací se odborníci PTC podíleli na třech mezinárodních projektech zaměřených na kontrolu kvality protonových svazků, měření dávky a LET mimo ozařované pole pomocí detektoru Timepix3 a umělé inteligence a na mezinárodní benchmarking kvality plánování protonové radioterapie nádorů hlavy a krku.
Do posledně jmenované studie se zapojilo 12 protonových center z Evropy a USA. Výsledky ukázaly, že i mezi zkušenými pracovišti přetrvávají významné rozdíly v plánovacích strategiích a dosaženém šetření zdravých tkání, a zdůraznily význam mezinárodního benchmarkingu a sjednocování doporučených postupů.
Jedním z výrazných odborných témat PTCOG 64 byla ochrana imunitního systému během radioterapie. Pozornost se soustředila zejména na radiačně indukovanou lymfopenii, imunologickou odpověď na léčbu a možnosti cílené ochrany struktur, jako jsou lymfatické uzliny, thymus, slezina nebo cirkulující krev.
Tento směr rozšiřuje tradiční pohled na optimalizaci protonové radioterapie. Cílem není pouze dodat požadovanou dávku do nádoru při maximálním šetření klasických rizikových orgánů, ale také lépe porozumět biologickým důsledkům distribuce dávky a využít fyzikálních vlastností protonů k omezení nežádoucího zásahu do imunitního systému.
Zastoupení PTC na PTCOG 64, od klinických výsledků přes radiobiologický výzkum až po lékařskou fyziku a vývoj nových technologií, odráží dlouhodobé propojení klinické péče, výzkumu a mezinárodní spolupráce.
PTCOG 64 ukázal, že další rozvoj částicové radioterapie nespočívá pouze ve stále přesnějším zacílení dávky. Významnou roli získává také biologicky orientované plánování a individualizace léčby s cílem zachovat vysokou protinádorovou účinnost a současně co nejvíce chránit zdravé tkáně i imunitní systém pacienta.
Kniha k zakoupení prostřednictvím odkazu níže.
